Kdy začít s angličtinou?

Umět cizí jazyk už se dnes stává téměř samozřejmým předpokladem. Kdy je ale nejlepší čas začít? Má smysl učit dítě anglicky, když ještě nemluví ani česky? Má cenu začít s angličtinou už ve školce, když pak ve škole bude začínat zase znovu? Co se týče jazyků, můžeme říct, že nikdy není příliš brzy.

Čím jsme starší, tím nám to do hlavy leze hůř – dříve narození mi jistě dají za pravdu. V útlém věku mozek přímo dychtí po učení a poznávání a touží být něčím zaplněn. Však taky úplně každý člověk na zemi je schopen naučit se plynule ovládat svůj mateřský jazyk, ať už je sebesložitější. Napadlo vás někdy, jak je to možné? Není na tom nic zázračného – slyší ho všude kolem sebe, rodiče na něj neustále mluví a podněcují ho k jeho vlastnímu projevu.

Právě tímto způsobem by se děti měly cizí jazyk učit. Ty z bilingvních rodin mají jistě výhodu, protože je pro ně přirozené komunikovat hned ve dvou jazycích. Ale i když své dítě chcete naučit anglicky a sami jste Češi, nic vám nestojí v cestě. Stačí mluvit cílovým jazykem, používat jasné pokyny, ukazovat na předměty a pojmenovávat je, neustále opakovat a časem klást jednoduché otázky, na které se dítě bude snažit reagovat nebo odpovídat.

I v mladším školním věku je dobré využít hravosti a zvídavosti dětí. Jakmile se začnou učit angličtinu ve škole, přichází na řadu obrovský problém číslo jedna – psaná podoba jazyka. Ta je pro mnoho dětí tvrdým oříškem a často je od studia jazyka odradí. I pravopis se ale dá učit zábavnou formou, propojit s hrami a vizuálními pomůckami.

Ve starším věku a v dospělosti narážíme na to, že bychom hned chtěli umět mluvit na úrovni, na jakou jsme zvyklí z češtiny. Neumíme zjednodušit a snažíme se vyjadřovat zbytečně složitě. Opačný přístup je mnohem efektivnější. Většina základních věcí se dá říct naprosto jednoduchými obraty a teprve až jsme si jistí v kramflecích, můžeme si troufnout na ty složitější.

Abychom to shrnuli, každý věk má pro učení jazyků svá specifika, a ať už začínáte kdykoli, existují způsoby, jak si učení zpříjemnit a zjednodušit. Důležitý je třeba i styl učení, který je u každého jiný, ale o tom zase až někdy příště.